Obsah na této stránce byl archivován, a proto nemusí být aktuální.

 Wiener Konzerthaus, lidé popíjející šampaňské před bustou Beethovena
© WienTourismus/Peter Rigaud

Všechno nejlepší k narozeninám, Ludwigu!

Co to vlastně je Den B? Začíná to již tím, že přesně nevíme, kdy můžeme Beethovena, resp. onen slavný den, kdy se narodil, oslavovat. Písemně doloženo je totiž pouze to, že 17. prosince bylo v Bonnu pokřtěno dítě jménem Ludwig van Beethoven (více křestních jmen neměl – na rozdíl od svého kolegy, rovněž klasika jménem Johannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart). Jelikož novorozenci bývali v oněch časech pokřtíváni co možná nejdříve (kojenecká úmrtnost byla vysoká, požehnání církve bylo proto prioritou č. 1), je pravděpodobným datem narození mistra pouze 16. nebo 17. prosinec.

A teď si, pro rozptýlení, dopřejme malou zábavnou vložku. Obrázky roztomilých kočiček ale nečekejte.

Misantrop?

Historiografie nepřistupuje ani k hrdinům vždy v rukavičkách – Beethovena například zobrazuje jako misantropa. Uštěpačný, hlučný, neovládající se, nervově vypjatý, netrpělivý, prostořeký a nesnadno snesitelný pro lidi ve svém okolí. Jak by řekli Vídeňané - prostě nevrlý. Portréty – často vyhotovené až po jeho smrti, a proto smyšlené – zobrazují tvář s hlubokými vráskami, divokým pohledem a rozcuchanými vlasy. Podobně vypadal i herec Gary Oldman ve výpravném životopisném snímku "Ludwig van B. – Immortal Beloved" z roku 1994.
Tato charakteristika přitom patrně nebude zcela nepravdivá, pouze mírně přehnaná. Autentickými zdroji jsou Beethovenovy konverzační sešity (... kvůli hluchotě ...), dále dopisy (například "Mé nesmrtelné milence" nebo "Heiligenstadtská závěť", v níž se zabýval myšlenkami na sebevraždu) a zápisky současníků. Tito o něm přitom již tehdy nepsali jen pravdu, jako třeba jeho sekretář a pozdější samozvaný životopisec, Anton Schindler. Ten si svého hrdinu vybájil takového, jakého si sám přál. Každému zájemci o nejaktuálnější novinky z oblasti bádání věnovaného osobě Ludwiga van Beethovena (resp. každému, kdo potřebuje masivní podložku pod noční lampičku) lze jen doporučit publikaci Jana Caeyerse "Beethoven. Osamělý revolucionář" – nezapomeňte si však připravit tašku, která se jen tak snadno neroztrhne.

Impulzivní: ano

Vrhnete-li pohled na Beethovenovy vlastnoručně psané notové záznamy, bude vám hned jedno jasné: žádný introvertní tichošlápek takhle nepíše. Viz kauza Eroica: ta záležitost s Napoleonem. Beethoven byl jednu dobu poměrně velkým příznivcem tohoto veskrze charismatického egocentrika. Dokonce mu věnoval svoji 3. symfonii s názvem "Eroica". V roce 1804 se však Napoleon sám korunoval císařem a stal se tak – citujeme Beethovena – sám tyranem. S obdivem byl konec. Mistr Beethoven proto v hněvu pozvedl ruku a věnování z titulní strany vymazal – s takovou urputností, že v ní dokonce zanechal díru. Místo Napoleona se pak z věnování mohl těšit kníže Josef František Maxmilián z Lobkovic, v jehož vídeňském paláci (nyní Divadelní muzeum) proběhla premiéra této symfonie.

Vejce a voda

K dalším tradovaným impulzivním jednáním mistra patří házení vajec a vylévání kbelíků. Co se týče prvého: Beethovenova hospodyně v dnešní ulici Probusgasse (dnes Beethovenovo muzeum) toho u svého přísného pána asi musela hodně vydržet. Ten totiž před vařením očichával vejce, aby zjistil, zda jsou čerstvá. Měl-li pak zrovna zlostnou náladu, údajně se nerozpakoval házet jimi po své, doufejme, že dostatečně hbité, hospodyni. Navíc byl Ludwig také tak trochu pedant: jeho káva musela být uvařena z přesně 60 kávových zrnek. On si je přitom neváhal spočítat.

Co se týče vylévání kbelíků: Beethoven asi nebyl zrovna oblíbeným sousedem – vždy, když se stěhoval, což se za jeho život přihodilo celkem zhruba 60krát, prožívali jeho nebozí sousedé chvíle štěstí. Nacházel-li se totiž váš byt pod Beethovenovým, museli jste být občas připraveni na kapky pršící ze stropu. Podle jedné z nepotvrzených pověstí se totiž mistr – skládáním rozpálený do ruda – neváhal bez okolků ochlazovat tím způsobem, že na sebe vyléval obsah kbelíku s vodou. Zdá se, že to fungovalo …

Na každý pád: génius. Na zdraví!

Bez ohledu na to, jakým člověkem Beethoven byl či nebyl: jeho hlavním odkazem je revoluční, geniální, stále aktuální, inspirující hudba. Dostatečný důvod, proč slavit jeho narozeniny. Pozdvihněme proto skleničku a zabořme vidličku do dortu – i v časech pandemie.

Milovník vína Beethoven by si jistě připil spolu s námi. Bohužel se do vína v té době přidávalo olovo, aby se tak prodloužila jeho trvanlivost. Nebyl to zrovna dobrý nápad. S ohledem na množství vína, které si Beethoven dopřával, mohla být jedním z důvodů jeho skonu patrně také plíživá otrava olovem. Zpráva očitého svědka – Beethovenova přítele, kapelníka Ignaze Seyfrieda – tezi o chaosu a opilství zdá se potvrzuje:

„V jeho domácnosti panuje skutečně obdivuhodný zmatek ... knihy a hudebniny rozptýlené v každém rohu, - tam zbytky studeného bufetu, - tady zapečetěné nebo poloprázdné láhve, ... “

Chapeau!

Klobouk dolů před jeho tvorbou – dnešní superhvězdy to přitom vidí stejně. Na téma Beethoven jsme pohovořili s deseti z nich:

  1. Billy Joel se inspiroval klavírní sonátou "Patetická" při komponování své písně "This Night“.
  2. Rebekka Bakken připodobňuje Beethovenovy melodie k popovým skladbám.
  3. Na operní hvězdu Valentinu Naforniţa hluboce zapůsobila jediná Beethovenova opera Fidelio, kterou si zde zapívala ve Vídeňské státní opeře.
  4. Tenorista Juan Diego Flórez zase radí, že nechcete-li při poslechu Beethovenovy skladby "Adelaide" zemřít, je třeba se zhluboka nadechnout.
  5. Klavíristka Yuja Wang oceňuje jeho odpor vůči pravidlům a konvencím. Ať žijí revolucionáři!
  6. Houslista Joshua Bell se přiznal, že některé z jeho největších nezdarů jdou na vrub Beethovenova Houslového koncertu.
  7. Jeho kolega Julian Rachlin vnímá ve Vídni zvláštní "Beethovenovu energii".
  8. Hudební všeuměl Alexej Igudesman považuje Beethovenovu hudbu za nebeskou, zároveň však sarkastickou, bláznivou, roztrpčenou a vzdorovitou.
  9. Hollywoodského skladatele Hans Zimmera fascinuje začátek Symfonie č. 5, oněch pouhých několik not – „ta da da dááá". (Tohle znáte, že?)
  10. Hudební producent Walter Werzowa slyší v Beethovenově hudbě zuřící údery bubnů v jeho duši. Bum bum v rytmu staccato. 

Všech deset rozhovorů s originálním zvukem najdete jako videa na webové adrese musik2020.wien.info

A ještě spoustu dalšího obsahu na téma Beethoven na webu www.wien.info/beethoven

Teilen, bewerten und Feedback
Ohodnotit článek
Doporučit článek

Údaje označené * jsou povinné.
Zadané údaje ani e-mailová adresa se neukládají a nejsou využívány k ničemu dalšímu.

Od
na
Názory a připomínky pro redakci wien.info

Údaje označené * jsou povinné.

Oslovení *