Pilnými sběrateli pokladů, které jsou nyní znovu přístupné veřejnosti v muzeu historie umění Kunsthistorisches Museum, byli samotní habsburští císaři, z nich pak hlavně Rudolf II. Největším klenotem sbírky je drahocenná slánka (saliera) od Benvenuta Celliniho, která vznikla v polovině 16. století. Návštěvníci ale mohou se zatajeným dechem žasnout nad nádherou mnoha dalších zlatnických prací, například jedinečným snídaňovým servisem pro Marii Terezii.

K vidění je i mnoho dalších uměleckých předmětů, které sbírku rozšiřovaly už od středověku: řezbářská díla, hodinky, obrazy, sochy, nástěnné koberce, mince, zbraně, ale také mnohé přírodní kuriozity. Vystaven je tu například zvláštní dekorativní předmět na stůl, tzv. Natternzungen-Kredenz (kolem roku 1450), včetně fosilních žraločích zubů, které byly považovány za tajuplné pozůstatky draků, ale také třeba přírodní odlitek pravé želvy. Jedním z vrcholů sbírky je bezpochyby dračí miska vyrobená z lazuritu. Řadu kuriózních exponátů doplňují například pijácké hry a rozličné vtipné nádoby.

Hodnota sbírky, která byla v letech 2002 až 2012 pečlivě restaurována a obnovena, je v každém případě nesmírná. Kabinety umění, kuriozit a rarit shromažďovaných panovníky totiž představují nejen muzeum, ale zároveň také souhrn tehdejšího vědění o světě. Ve Vídni se nachází celkem 2 162 předmětů, které jsou nově vystaveny ve 20 sálech. V Kunstkammer tak můžete na ploše 2 717 metrů čtverečních prožít přes 1 000 let historie. Nejstarší exponát je slonovinová deska z 9. století, nejmladší pak nástěnná malba z roku 1891.

Internetová rezervace